KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zivotni-styl

10 vět, které váš partner pochopí zaručeně špatně

Slova nejsou pouhým prostředkem komunikace. Slova nás charakterizují. Každý z nás volí v různých situacích jiná slova a někdy se skutečný význam toho, co chceme říct, liší od toho, co slyší druzí.

...

Našli jsme 10 výrazů, které bychom (pokud chceme předejít nedorozumění) měli vyřadit ze své slovní zásoby.

„Ani nevím.“

Když tohle říkáme, druzí se domnívají, že od nich očekáváme, že za nás najdou řešení, anebo že nám dokážou přečíst myšlenky a zjistit, co doopravdy chceme nebo potřebujeme.

Buďte proto raději konkrétní a předejděte tomu, aby druzí nesprávně interpretovali vaše slova. Raději říkejte: „Myslím, že…“

„Chtěla bych mít tvé problémy!“

Každému z nás se zdá, že právě naše problémy jsou ty nejzávažnější a že jen nás potkávají nespravedlnosti. Často míváme tendenci potíže jiných zlehčovat, protože jim nerozumíme.

Když se s námi druhý dělí o svá trápení, očekává, že ho podpoříme a utišíme. Frázemi „Chtěla bych mít tvé problémy!“ nebo třeba „Tvoje problémy na moje bedra!“, dáváme najevo, že nás druhý a jeho problémy nezajímají.

Pokud se vám zdá, že druhý svůj problém zveličuje, není třeba lhát. Dejte jen najevo, že ho vnímáte a jste tu pro něj. Stačí říct stručné: „To je mi líto.“


„Doufám, že to stojí za to.“ „Doufám, že se to povede.“

Tato slova mají vyjádřit, že s přijatým řešením nejste stoprocentně spokojení, nicméně se návrhu podřizujete. Ale místo toho, abyste vyjádřili své pochybnosti, pouze si nad návrhem myjete ruce. Pokud se návrh opravdu ukáže jako špatný nápad, druzí to sami zjistí. Ale to už bude pozdě.

Pokud máte pochybnosti, řekněte to!

„Nepřijde mi, že je to nejlepší nápad…“

„Jen jsem žertovala.“

Sarkastické vtípky jsou jedním z častých způsobů, kterými pasivně vyjadřujeme svou agresivitu. Člověk, který se hájí slovy „byl to jen žert!“ očekává, že může říct cokoliv a vše mu bude odpuštěno, když řekne, že šlo o pouhý vtípek. Takový člověk ale řekl ve skutečnosti přesně to, co říct chtěl. Všichni ho pochopili správně.

Vyjádřete svou kritiku jemně a diplomaticky. Tak neohrozíte vzájemné vztahy.


„Neměl jsem na výběr.“

Ať už je situace jakkoli komplikovaná, na výběr máme vždycky. To samozřejmě neznamená, že je volba vždy snadná.

Žijeme v lidském společenství a to částečně určuje, jaké volby bychom měli dělat. Děláme kompromisy a vybíráme si tu z možností, která je přijatelná pro všechny.

Když tvrdíme, že jsme neměli na výběr, snažíme se pouze zbavit odpovědnosti. Pokud se zachováme sobecky, je lepší přijmout odpovědnost za své jednání a říct: „Bylo to obtížné rozhodování a já udělal chybu.“

„Nemyslím to zle, ale…“

Když říkáte tuto frázi, pravděpodobně se chystáte říct druhému něco choulostivého a snažíte se předejít konfliktu. Touto frází ale všechno jen zhoršujete. Skrytý význam těchto slov zní totiž asi takto: „Vím, že to, co povím, ti ublíží, ale je mi to jedno. Stejně to řeknu.“

Žádná fráze nám nedává právo chovat se k druhým hrubě nebo nespravedlivě. Jestliže cítíte, že situace si skutečně žádá vašeho zásahu, buďte taktní a zdvořilí. Tak druhému ukážete, že vaše kritika vychází pouze z přání pomoci mu.

„Myslím, že…“


„Mám právo na svůj názor!“

Ovšem, každý má právo na svůj názor. Náš názor nám možná připadá opravdu důležitý, ale stojí za to brát ohled i na city druhých lidí. Někdy je lepší nechat si svůj názor pro sebe. Ostatně, názory, to nejsou fakta.

V neposlední řadě, tuto frázi používají obvykle lidé zahnaní do kouta, kterým došli argumenty. Skrytý význam této fráze zní asi takto: „Nezajímají mě fakta. Můj názor je pravdivý. Nehodlám vyslechnout žádné jiné názory.“

Pokud chcete, v klidu řekněte svůj názor. Nikomu ho nevnucujte. Jestli svůj názor podpoříte fakty, tím lépe.

„Myslím si to z následujících důvodů… Například… Opírám se o fakt, že…“

„To není moje vina.“

Snaha svést odpovědnost za své činy na někoho jiného způsobí jen to, že vypadáme hloupě a nedospěle. Každý, kdo tuto frázi uslyší, si o vás pomyslí, že jste nezodpovědná osoba, která nedokáže přijmout odpovědnost za své činy.

Jestliže jste neprovedli nic špatného, ze situace to samo vyplyne. Je důležité uvědomit si, že chyby z nás nedělají horšího člověka. Naopak, to, že si umíme chybu přiznat, vypovídá o naší zralosti a zodpovědnému přístupu k problémům.

„Je mi líto, že jsem udělala chybu. Jak to můžu napravit?“


„To je nespravedlivé!“

V životě se ocitáme v situacích, které ne vždy považujeme za ideální. To ale neznamená, že bychom měli zůstat sedět s rukama v klíně. Na nás samotných závisí, jak si dokážeme se situací poradit. Nemůžeme čekat, že druzí naše problémy vyřeší, zatímco my se budeme chovat jako malé dítě a stěžovat si na nespravedlnost.

„Jsem rozčilený. Potřebuji čas, abych to promyslel…“

„Nejspíš je to hloupý nápad, ale…“

Lidé se nám svěřují tehdy, když od nás chtějí slyšet slova podpory. Tím, že jim jejich myšlenku odsouhlasíme, tak ze sebe snímají část zodpovědnosti a s tím i strach z uskutečnění nápadu.

Než se začnete druhých ptát, zamyslete se, jak moc je pro vás nápad důležitý. Opravdu ho chcete uskutečnit? Pokud ano, nečekejte na souhlas druhých. Jen odvahu a jděte do toho!

„Ano, je to risk, ale stojí mi to za to!“


PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek