KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zivotni-styl

7 chyb, které děláme, když se snažíme někoho podpořit

Občas nastanou nepříjemné okolnosti, ať už v rodině nebo mezi přáteli. Ačkoli bychom pak druhé rádi podpořili, často nevíme, jak reagovat, a tak raději mlčíme. Jindy se zase do sporu vmísíme naprosto zbytečně a říkáme zbytečné věci.

...

Řešit za druhé jejich problémy není nikdy dobrý nápad, ale měli bychom jim dát najevo podporu a ukázat jim, že jsme tu pro ně.

Jestliže chcete skutečně svým blízkým pomoci, věnujte pozornost těmto radám: dozvíte se, co rozhodně neříkat, ale i to, co naopak říkat.

„Seber se!“

Proč to neříkat? Pokud se vám přítel nebo člen rodiny svěřil a postěžoval, nejsou fráze typu „seber se“, „to překonáš“ nebo i „drž se!“ nejvhodnějšími reakcemi. Vyvolávají totiž dojem, že je ve své situaci úplně sám a sám se s ní musí poprat. Vlastně tím vytváříte odstup mezi sebou a problémem druhého. Dáváte najevo, že se svými potížemi se musí vypořádat sám a bez pomoci.

 Co říct místo toho? Dejte druhému prostor vypovídat se, ulevit si od vlastních pocitů. Dávejte najevo, že jeho pocity chápete: pokyvujte hlavou, pokládejte krátké doplňující otázky.

„To je hrůza!“

Proč to neříkat? Člověka, který se nachází v těžké situaci, není třeba zatěžovat dalšími negativními emocemi. Věřte, že si sám dobře uvědomuje, v jak hrozné situace se nachází. Nepřipomínejte mu to. Vyhýbejte se i frázím jako „to jsem taky zažil“ nebo „mému kamarádovi se stalo něco podobného“. Druhému tím nijak neulehčíte.

Co říct místo toho? Zeptejte se, jestli můžete pro druhého něco udělat. „Můžu ti nějak pomoct? Řekni, co pro tebe můžu udělat?“ Druhý tak získá pocit, že není ve své situaci úplně sám. Má někoho, na koho se může obrátit. Tohle vědomí pomáhá samo o sobě.


„Já ti to říkala už dávno, že…!“

Proč to neříkat? Ano, je možné, že jste druhou osobu už dávno varovali před něčím, co se právě stalo. Není třeba to druhé osobě připomínat. Jistě si to uvědomuje sama. V těžké situaci ale není správný čas připomínat si, kdo měl pravdu. Nikdo nechce přemýšlet o svých blízkých špatně, a proto často ignorujeme nejen varování přátel, ale i varovné signály, které vidíme a cítíme sami.

Co říct místo toho? Dejte najevo porozumění. „Chápu, proč jsi tak naštvaná.“ Nebo: „Chápu, proč tě to tak vzalo.“ Nebo: „Je to smutné.“

„Myslím, že bys měl zajít k psychologovi…“

Proč to neříkat? Nikdo nemá rád nevyžádané rady. V první okamžik navíc není člověk připraven na aktivní řešení svých potíží. Proto by prvním krokem mělo být vždy vyslechnutí druhého. Pokud se domníváme, že druhému pomoc psychologa skutečně pomůže, dávejte pozor na to, jak tuto myšlenku vyjádříte. Tahle rada by rozhodně neměla vyznít tak, že se chcete druhého zbavit a nemáte na něho čas.

Co říct místo toho? „Jak se cítíš?“ a „Jak se s tím pereš?“ Dávejte těmito otázkami druhému najevo, že vám na jeho pocitech záleží. Tím, že si sám na podobné otázky zodpoví, si sám uvědomí, co se s ním děje, co je třeba udělat dál a pomůže mu to sebrat síly udělat to.

„Můžeš si za to sama!“

Proč to neříkat? Říkat nebo naznačovat druhému, že si za svůj problém může sám, je snad to nejhorší, co můžeme někomu, kdo si k nám přišel pro podporu, říct. To nejhorší, co může uslyšet ten, který se nachází v těžké situaci, je, že si za své problémy vlastně může sám, a tak si ani nezaslouží soucit. Vždyť v takové chvíli není nikdo schopen analyzovat své činy, zamyslet se nad svými chybami a poučit se do budoucna. Taková slova mu spíše dopomohou ke zhroucení se.

Co říct místo toho? Pokud v sobě necítíte sílu druhého podpořit a nejste schopni soucitu s ním, raději než otřepané fráze volte upřímnost. Řekněte mu, že nevíte, co byste mu mohli říct, a že bude lepší, když si o situaci promluvíte později.


„To se mně nikdy stát nemůže.“

Proč to neříkat? Podobná slova ještě nikdy nikoho neuklidnila ani nenapravila. Taková věta pouze demonstruje, že se považujete za lepšího, než je váš přítel, který se nachází v obtížné situaci.

Co říct místo toho? Nesnažte se strhnout pozornost na sebe. Druhého nepoučujte, ale můžete se mu pokusit pomoci. Pozvěte ho na kávu nebo pivo nebo se jen společně projděte po městě. Můžete druhému ukázat svůj způsob, jakým se vypořádáváte s potížemi.

„Proč jen se to nestalo jinak?“

Proč to neříkat? Víte, co se říká. Kdyby – chyby. Je zbytečné hovořit o tom, jak se mohli věci odehrát jinak. Nikdo z nás neumí vracet čas a měnit minulost.

Co říct místo toho? Pokud opravdu nevíte, co druhému říct, raději jen poslouchejte a mlčte. Druhý jistě spíš ocení přítele, který je ochoten vždy ho vyslechnout a přijít na pomoc, než toho, který se snaží rozdávat rozumy a rozebírat to, co se už nedá změnit, ale ve skutečnosti ničemu nepomůže.


PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek