
Čím bledší pleť, tím lepší
V polovině roku 1800 dosáhla tuberkulóza úrovně epidemie v Evropě i ve Spojených státech. Tato vysoce infekční nemoc napadá plíce a poškozuje i další orgány.
Před příchodem antibiotik bylo téměř nemožné tuberkulózu léčit, její oběti před smrtí často postupně hubly a bledly. Právě hubnutí a s ním spojená bledá pleť začaly být vnímány nejen jako projevy nemoci, ale také jako standard ženské krásy.
„Mezi lety 1780 – 1850 vzrostla estetizace tuberkulózy, která se propletla s ženskou krásou,“ uvádí Carolyn Dayová, profesorka historie na Furmanské univerzitě v Jižní Karolíně a zároveň autorka chystané knihy „Souchotinářská móda: Historie módy, krásy a nemoci“.
Kniha se zabývá tím, jak tuberkulóza na začátku 19. století silně ovlivnila britskou módu i vnímání ideálů krásy. „Panovalo přesvědčení, že tuberkulóza paradoxně ještě zvýrazňuje to, čím už krásné ženy oplývají,“ říká Dayová.
Pacientky s tuberkulózou měly často velice bledou, jemnou až téměř průhlednou pleť, rozšířené oči, růžové tváře a rudé rty, které signalizovaly mírnou horečku. „Lidé se dokonce snažili symptomy nemoci napodobit, aby dosáhli krásy žen se souchotinami,“ píše profesorka ve své knize.
Portrét obdivované Marie Duplessis
Ženy musely zkrátit sukně
Když lékaři zjistili, že tuberkulóza nepochází ze znečištěného ovzduší, ale že se šíří prostřednictvím bakterií, začala velká osvěta. K té patřilo i zkrácení ženských sukní, protože se mělo za to, že sukně s delší vlečkou rozmetávají bakterie po zemi kolem sebe a ty se pak lépe šíří. Lékaři tvrdili, že jsou dlouhé sukně zodpovědné za vnášení bakterií z ulic do domů.
Došlo i na korzety, u kterých se předpokládalo, že zhoršují tuberkulózu tím, že omezují pohyb plic a činnost krevního oběhu. Namísto toho byly zavedeny korzety z elastické látky, aby zmírnily tlak na žebra.
Změny se dotkly i pánské módy. Ve viktoriánské éře byly oblíbené plnovousy a kotlety. Na konci 19. století byly takové vousy náhle označeny za nebezpečné, právě kvůli tuberkulóze a přenosu bakterií.
Viktoriánský ideál krásy sice nepřežil do dalšího století, tuberkulóza však měla i nadále vliv na módní a kosmetické trendy. Sukně se zkrátily tak, aby vůbec nedosahovaly země, k čemuž dopomohlo i zvýšení dámských podpatků. Na počátku 20. století, kdy k těmto změnám došlo, začali lékaři jakožto léčbu tuberkulózy předepisovat opalování, což vedlo k pohřbení ideálu bledé pokožky a vyústilo až v moderní fenomén opálené kůže.
Komentáře (0)