KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zivotni-styl

Podvědomé psychologické efekty, které naše chování ovlivňují každý den

Občas nějakým způsobem jednáme a později si říkáme: Proč jsem to vůbec udělal/a? Koupíme si například drahé nové šaty a doma si ten neuvážený obchod vyčítáme. Vždyť nové šaty vlastně vůbec nepotřebujeme, nemáme si je kam brát, stejně se už zase ochlazuje a hlavně jsme chtěli šetřit! Proč se někdy chováme zcela nelogicky? Ovlivňují nás totiž psychologické efekty, jejichž přítomnost si mnohdy ani neuvědomujeme, ale přesto se jimi necháme řídit. S takovými efekty se setkáváme téměř denně, a pokud o nich nemáme ani ponětí, mohou velmi dobře ovládat naše chování a rozhodování. Abychom se jim zvládli vyhýbat, je důležité nejprve vědět, o jaké efekty jde.

...

Efekt kotvy

Pro každého z nás je snazší vyhodnotit výhodnost či nevýhodnost tehdy, známe-li původní stav a hodnotu věci. Vědomí o původní ceně pak funguje jako jakási myšlenková kotva. A funguje to bohužel i tehdy, když nám obchodníci o původní hodnotě produktů lžou. Proto často u zboží vídáme cedulky s nápisy AKCE, přeškrtnuté původní ceny a slevy uvedené v procentech.

Většina z nás si tento psychologický trik uvědomuje, ale stejně mu občas neodoláme. Pokud vidíme krásné šaty za 3000, nekoupili bychom si je, ale jakmile vidíme, že byly zlevněny z původních 7000, začínáme o nákupu (minimálně podvědomě) uvažovat. Nechcete propásnout tak výhodnou slevu, vždyť můžete ušetřit celé 4000!

Nenechte se tímto psychologickým efektem zmanipulovat. Zejména na Čechy různé domnělé akce a slevy perfektně fungují, což je zřejmě i důvod, proč je nejčtenějším listem v řadě domácností slevový leták ze supermarketu. Vždy si předem stanovte maximální cenu, kterou jste za zboží ochotni utratit, a až pak se podívejte na cenovku.


Posuzování správnosti podle výsledku

Je správné pořídit si nový telefon, nebo není? Reklamy často využívají efektu výsledku a snaží se naše myšlenky odklonit od cesty, která k výsledku vede. Reklama nám říká, že je skvělé mít nový telefon. Pořídit si ho je dobrý nápad, protože budete moci dělat to či ono.

Při posuzování, zda je koupě dobrý nebo špatný nápad, bychom ale měli zohlednit především náklady a naše vlastní potřeby. Možná pak sice budete mít bezvadný nový telefon, ale nebudete mít peníze na dovolenou nebo zjistíte, že všechny jeho funkce ani nevyužijete, protože jen telefonujete a píšete. Mít nový telefon je jistě dobré, ale investovat do jeho koupě všechny úspory už tak dobré být nemusí.


Paradox výběru

Čím více možností máme na výběr, tím menší je pravděpodobnost, že s konečnou volbou budeme nakonec spokojeni. Jistě se vám to někdy stalo. Vybrali jste si, zaplatili a doma pak pochybovali, zda jste přece jen neměli vzít něco jiného. Možná jste si mohli počkat na nový model. Nebo počkat na slevu. Nebo koupit něco levnějšího. Nebo většího. Nebo jinak barevného.

Dokonce i když bylo naše rozhodnutí skutečně nejlepší, nemusíme být spokojeni, pokud nám bylo nabídnuto příliš mnoho možností.


Iluze osudovosti

Tato iluze je charakterizována tendencí vidět určitý systém v náhodných shodách. To se týká především fanoušků hazardních her nebo sázkařů. Situace si často vykládají jako známky osudu, které je často nutí riskovat dále, nebo nabýt přesvědčení, že teď už se ta smolná šňůra musí zlomit, ačkoli šlo o pouhé náhody.


Tendence k přehlížení nedostatků

Lidé mají tendenci přehlížet nedostatky tam, kde je vidět nechtějí. Představte si, že spolu jdou dva zamilovaní, ruku v ruce. A jeden z nich zakopne a narazí do sloupku. Je nepravděpodobné, že by si jeho drahá polovička pomyslela: „Co je to za nemehlo?“ Naopak, bude jí to připadat roztomilé.

Pokud je vám někdo velmi sympatický, nepodléhejte ihned iluzi dokonalosti. Mějte na paměti, že si s vámi může rozum jen zahrávat a zastírat vám možnost vidět jeho chyby.


Kulešovův efekt

Když se člověk dívá na dva nesouvisející obrace, automaticky mezi nimi hledá nějaké logické spojení. Tato tendence se nazývá Kulešovův efekt.

Tento efekt hojně využívá reklama, ale třeba i kinematografie. Nevědomky si vytváříme chybné asociace, například si spojujeme určitý produkt se značkou.

Pokud například vidíme v jedné reklamě šťastné děti společně se značkou jistého produktu, podvědomě věříme tomu, že produkt je to správné pro naše děti. Vidíme-li na obalu od sýru veselé kravičky, máme tendenci věřit, že sýr pochází od šťastných, volně se pasoucích krav.

A pokud na obalu vidíme značku kvality, věříme, že produkt je skutečně kvalitní.


Body negativ

Stav, kdy člověk věří tomu, že je velice ošklivý, a proto se mu nedaří v osobním životě. Lidé trpící touto psychickou poruchou mají tendence svádět na svůj vzhled všechny životní neúspěchy. Problémem těchto lidí ovšem většinou nebývá až tolik vzhled, jako spíš velice nízké sebevědomí.


Posuzování správnosti jednání jen podle úspěšných případů

Příběhy jsou vyprávěny pouze lidmi a o lidech, kteří uspěli. To je jasná a logická věc. Dočteme se o lidech, kteří vyhráli sportku. Dočteme se o lidech, kteří zanechali školy, začali podnikat a jsou z nich dnes nejbohatší lidé světa. Dočteme se o odvážných milencích, kteří sebrali odvahu, vyznali se své lásce a dnes slaví svatbu.

A tak máme tendenci věřit, že být spontánní a odvážný se vyplácí. Jenže na každého jednoho, který si vsadil a vyhrál, připadá milion dalších, kteří prohráli.

Snažte se na věci dívat vždy ze všech úhlů.


Efekt nedostupnosti

Čím víc pro nás něco těžko dosažitelné, tím víc po tom toužíme. To platí pro muže i ženy, mladé i staré. Představte si někoho, kdo vám neustále povídá nějaké historky a je vás schopen hodiny a hodiny nudit nezajímavým vyprávěním. Ačkoli od takového člověka nic nečekáte, jakmile nakousne nějaké tajemství, ale nepokračuje, začne o tom každý z nás přemýšlet.

Reklama toho využívá prostým způsobem. Jistě jste si už všimli cedulek s nápisy jako „speciální nabídka“, „jen do vyprodání zásob“. Obchodníci se nás snaží přesvědčit, že zboží, které nabízejí, je vzácné a běžně nepřístupné.

S efektem nedostupnosti se ale můžeme setkat i v běžném životě. Ostatně, muži toho často využívají, když se pokoušejí ve své dívce vzbudit zájem. „Minimálně tři dny se jí neozývej,“ radí si. „Budeš jí pak vzácnější!“


Strach z krásy

Všimli jste si někdy, že krásní lidé sedí ve veřejné dopravě častěji sami? Pokud není jinde volno a máte si přisednout k velice hezké osobě, budete možná cítit jistou nervozitu.

Může k tomu dojít z různých důvodů: strach ze srovnávání, strach z pohrdání, strach z toho, co si pomyslí ona druhá osoba. Takové strachy jsou naprosto zbytečné, ale faktem zůstává, že vedle průměrného člověka se většina z nás cítí klidněji. To může být ostatně i důvod, proč někteří muži a některé ženy dávají přednost průměrným partnerům. Vedle dokonalých protějšků by se cítili pod tlakem a vystresovaně.


ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek