KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zivotni-styl

Příběhy o lásce očima žen

Každý příběh lásky je jedinečný a úžasný. Každý z nás prožívá věci svým vlastním způsobem a dívá se na vše ze svého úhlu pohledu, a proto je každá láska jedinečná a neopakovatelná. O tom vypovídají i tyto upřímné příběhy žen, které vás zahřejí u srdce.

...

Přítel mě požádal o ruku a daroval mi zásnubní prstýnek. Divila jsem se, jak věděl, jakou velikost prstenu vybrat. Říkal, že si vybavil mou ruku a pocit, když mě drží za ruku. A prsten mi padl dokonale.


Lékař mi zakázat ležet na břiše. Protože vím, že je to má oblíbená poloha ve spánku, poprosila jsem manžela, aby mě, pokud se probudí a uvidí, že ležím na břiše, obrátil na bok nebo záda. Všimla jsem si, že mě za noc několikrát zkontroloval a ráno se mě ještě ptal, zda bylo vše v pořádku.


S manželem jsme spolu už osm let. Nedávno se stalo, že jsme se hodně pohádali a křičeli na sebe. Druhý den jsem kontrolovala platby na našem společném účtu a všimla jsem si, že v kolonce „můj popis platby“ u jedné z nich je napsána má přezdívka – tak mi říkával, když jsme byli teprve čerstvě zamilovaní.


Manžel často mluví ze spaní. Dnes v noci mě objal a řekl mi: „Ty jsi ta nejkrásnější, víš?“ Ráno si to prý vůbec nepamatoval!


Že jsem si vybrala dobře, mi došlo, když jsme byli oba nemocní. Ačkoli měl manžel také teplotu, zašel do lékárny a nakoupit, uvařil mi horkou polévku a staral se o mě. Žádné drahé dárky mi neřeknou víc.


Manžel vstává do práce dřív než já a pokaždé se mě snaží nevzbudit. Když se ale ráno probudím, vidím od něho vzkaz: Dobré ráno, zlato! To mi pokaždé vlije do žil víc energie než ta nejsilnější káva na světě.


Několik let po svatbě jsem se rozhodla oživit romantiku a připravit hezký večer pro mě a svého manžela. Nic jsem mu neřekla, mělo to být překvapení. Zašla jsem koupit víno, svíčky, ovoce a nějaké zákusky. Když jsem se vrátila domů, stůl už byl prostřen, svíčky hořely a dokonce bylo umyté nádobí! Miluji svého muže!


Můj manžel zavedl každodenní rituál. Nejprve přečte naší dcerce pohádku a pak mě zavolá. Oba ji obejmeme a jdeme spát. V tom večerním objetí se ztratí všechen smutek, nervozita, stres a vůbec všechna špatná nálada z celého dne. Všechny problémy světa zmizí. Od té doby se mi nádherně usíná a klidně spí.


Život nám někdy připraví vážně neuvěřitelné náhody. Jako malá jsem byla zamilovaná do chlapečka ze školky. Později jsme se odstěhovali do jiného města a já na něho postupně úplně zapomněla. Už jako dospělá jsem navštívila zubaře. Doktor mi řekl, že mu někoho připomínám a po pár větách jsme zjistili, že jsme spolu chodili do školky. On byl ten malý chlapec! Začali jsme se scházet a volat si spolu. A včera mě požádal o ruku. Je to legrační, jak se nakonec vždycky stane to, co se stát má, ať už se vaše životy zamotají jakkoli.


Mám kamaráda, známe se už spoustu let. Naše přátelství je opravdu jedinečné. Časem jsem si uvědomila, že jsem se do něho zamilovala, ale nenašla sem odvahu mu o tom říct. Začali jsme se vídat méně a méně. Situace se zhoršila a naše dlouholeté přátelství se začalo vytrácet. Jednou jsme se sešli po dlouhých týdnech, co jsme se neviděli. Seděli jsme vedle sebe na lavičce a rozpačitě mlčeli. Byla jsem si jistá, že je to naposledy, co jsme se sešli. A on mi najednou říká: „Pojď se mnou na rande.“


Nedávno jsem slyšela, jak si manžel povídá se svým kamarádem. Kamarád si stěžoval na problémy se svou přítelkyní. Můj manžel mu řekl: Musíš přestat přemýšlet o rozchodu. Když se zamyslíš, uvědomíš si, že to, proč se hádáte, není zas tak důležité. Když s někým žiješ, časem si uvědomíš, že na spoustě drobností zas tolik nezáleží. V tom spočívá tajemství našeho štěstí.


Když jsem se seznámila se svým mužem, zrovna jsem podstupovala hormonální léčbu. Opravdu hodně jsem přibrala, což mě trápilo. Bála jsem se, že se mnou nebude chtít chodit, ale on mi nedal kopačky. Naopak, podporoval mě. Každý den mi říkal, že jsem krásná a zvedal mi pošramocené sebevědomí. Byla to jedna z věcí, za které jsem ho milovala. Časem jsem dostala svou váhu zase do normálu, ale nedávno jsme si s (teď už manželem) prohlíželi staré fotografie a on k jedné fotce řekl: „Tady jsi baculatá, takovou si tě vůbec nepamatuju! Ale na ten krásný obličej si pamatuju pořád.“


Když jsem se dozvěděla, že nemůžu mít děti, vrátila jsem se domů, zamknula v koupelně a rozplakala se. Můj přítel byl v té době v práci, když se vrátil, uviděl ležet na stole správu od lékaře. Zaklepal na dveře od koupelny a řekl:

„Miláčku, to zvládneme. Miluju tě.“

Po těch slovech jsem se rozplakala nanovo, ale tentokrát bylo v těch slzách trochu štěstí. Po pár týdnech mě požádal o ruku a my se vzali. Adoptovali jsme chlapečka. A o rok později jsem zjistila, že jsem těhotná a čekám holčičku!

I takové věci se stávají. Teď jsem šťastná a vděčná za svého úžasného manžela i za naše dvě děti.


Když si pro mě a našeho syna přijel manžel do porodnice a odvezl si nás domů, podruhé jsem se zamilovala. Viděla jsem, jak se na mě a na synka dívá a milovala ho za to.


PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek