KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zpravy

Itálie mění zákon, všechny obchody budou rozdávat neprodané potraviny potřebným

V Itálii je těsně před schválením změna legislativy, podle které by musely všechny supermarkety darovat neprodané potraviny charitě.

...

Úlevy a pobídky pro štědré obchody

Itálie se chce po Francii stát druhou evropskou zemí, kde budou mít supermarkety zakázáno vyhodit nebo znehodnotit prošlé neprodané potraviny. Ve Francii byl podobný zákon schválen letos v únoru.

Návrh zákona má silnou podporu napříč politickým spektrem a předpokládá se, že příští pondělí hladce projde dolní komorou parlamentu, načež bude poslán ke konečnému schválení do italského senátu.

Podstatou zákona jsou úlevy a pobídky pro italské obchody, které se rozhodnou darovat jídlo, které by jinak skončilo v popelnicích. Zde je v italské verzi zákona rozdíl oproti francouzské legislativě, která počítá s pokutami pro supermarkety, u kterých se naopak zjistí plýtvání potravinami.

Dosud se italské bary, restaurace a supermarkety, které se rozhodly darovat jídlo, setkávaly s komplikacemi a musely své dary složitě oznamovat v dostatečném předstihu. Místo toho jim nový zákon nabízí snížení poplatků za odpad, které by se podle deníku The Local lišily podle objemu potravin darovaných na charitu.

Zákon rovněž mění bezpečnostní pravidla užívání potravin, aby podniky mohly darovat i potraviny, kterým vypršela záruční lhůta.

Cílem zákona je snížit objem vyhozených potravin, jejichž hodnota v Itálii podle odhadů dosahuje 12 miliard eur ročně (324 miliard korun).

Chceme, aby pro podniky bylo výhodnější potraviny darovat, než je vyhodit,“ řekl italský ministr zemědělství Maurizio Martina listu La Repubblica. „V současné době se daří zachránit každoročně 550 milionů tun nadbytečných potravin. Chceme tento objem v roce 2016 zvýšit na jednu miliardu tun.“


Italové každoročně zbytečně vyhodí do popelnic potraviny za 324 milionů korun; Foto: Wikimedia

Problém chtějí řešit i další evropské země

Snahy o snížení objemu vyhozených potravin rostou po celé Evropě. Francouzský politik Arash Derambarsh se snaží v rámci celé Evropské unie prosadit legislativu, která by nutila supermarkety darovat prošlé potraviny. „Celá problematika je jednoduchá – máme jídlo, které vyhazujeme, a chudé lidi, kteří mají hlad,“ řekl v rozhovoru pro list The Independent.

Dánsko nedávno otevřelo první supermarket s prošlými potravinami, který s výraznou slevou prodává potraviny, jež věnovaly obchody a supermarkety.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (12 příspěvků)

Komentáře (12)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek
Tohle by mělo platit na celém Západě už dávno. Když vidím, jak se za supermarkety v popelnicích přehrabují davy bezdomovců, říkám si, proč to ty obchody raději nedají někam, kde to těmhle lidem dají sníst v trošku důstojnějších podmínkách. Francie a Italové palec nahoru, konečně někdo řeší stupidní zákony, podle kterých prodejci každý den vyhazují tuny nezávadného a bez problému poživatelného jídla.
přesně, včera jsem vybalovala v jednom nejmenovaném řetězci zboží, konkrétně vejce a v balení vajec po 10 kusech bylo v cca 10 baleních jedno rozbité vejce. Posbírala jsem ty balení do zázemí a v dobré víře, jsem rozbité vejce vytáhla a vyměnila, takže jsem chtěla místo odepsaných 10 balení, odepsat pouze jedno. Do toho přišel šéf, když mne viděl, řekl : ať se tím nezdržuji a raději jdu vybalit dalších deset kartonu, že to mám dát všechno do odpisu. Jako vážně? Jo :..... asi nějak takhle to bohužel chodí všude,
je to trochu mimo, ale plýtvá se .....
tak to je vyborne a melo by to fungovat vsude
Nechápu, že naše slavná vyspělá civilizace tyhle nařízení už dávno nemá. Selský rozum mi to nebere, jedině že by za tím bylo zase nějaké potravinářské lobby, podle kterého je lepší jídlo co nejdřív vyhodit a nespotřebovat, aby musely řetězce, charity i všichni ostatní od dodavatelů víc nakupovat. Každopádně ve chvíli, kdy tuším 8 z 10 lidí na světě chodí každý den večer spát o hladu, zatímco my vyhazujeme jídlo do popelnic, je to obrovská ostuda.
No neházel bych to jenom na obchody. Víte, kolik jídla dnes a denně vyhazují obyčejní lidé? Si myslíte, že každý ten svůj plný vozík doma spořádá? Ani nápad, se mu udělá druhý den blbě a za další dva dny letí do koše první pečivo, za pár dní pak zelenina, ovoce, prošlé jogurty, sýry atp. Se někdy podívejte do popelnice na sídlišti, jaká je tam hostina...nezodpovědně s jídlem zacházíme všichni.
Nechapes, pretoze si len bezny spotrebitel. Kazdy majitel obchodu vie, ze akekolvek nasledky z pokazenych/pozarucnych potravin ho mozu stat daleko viac, ako hodnota tych potravin co vyhadzuje. Uplne staci vydieranie kontrolorov, ktori davaju za chyby uz pri predaji pokuty az do miliona EUR - staci niekde zhnita zelenina, nevhodna skladovacia teplota, poskodeny kolok, maso v spolocnom priestore s inym tovarom, keks 2 ni po zaruke... a to su len normy. Ked preberie zodpovednost za dosledky stat, s radostou sa vsetkeho zbavia.
no bohuzel voziky jsou plne, a je to tim, ze lide se boji, ze nebudou mit co jist, je to prokzano,my kupujeme jen tolik co potrebujeme, je fakt, ze by se s tim neco delt melo i v techto koncinach
Zvlastni, ze tohle prichazi s invazi ekonomickych migrantu. Budou to prosle jidlo jist oni, nebo za par mesicu my?
A kdo je ten potřebný? Z vlastní zkušenosti vím, že nemalé množství těchto potravin se dostane k tzv. sociálně slabým, kteří pak dávky hmotné nouze (které dostávají právě na toto jídlo) mohou použít do automatů, nákupu nové televize, nebo alkoholu a cigaret. Znám rodinu s nemálo dětmi, které takto zásobuje charita a oni si pro to jídlo jezdí pomalu s přívěsným vozíkem. Oblečení dostanou v sociálních šatnících, co víc jim chybí ke štěstí. :( Přestal jsem podporovat potravinové banky.
Tak například s přítelem jsme na střídačku zkolabovali v práci, protože jsme měli tak akorát na poplatky a bydlení a na jídlo už ee. Pak jsme začali chodit vybírat popelnice. To nám pomohlo. Teď máme 100 korun na den pro dva a zvažovali jsme, zda někde není někdo, kdo by se zbavoval prošlých potravin. Jinak jsem fakt ráda, že to dáváme. Nebylo to ze začátku jednoduché. Prošli jsme si očistcem, než se daly určité záležitosti do pohybu, teď to už jen doznívá. Navíc máme hodně velké štěstí v tom, že nám pronajmuté pokojíky z části dovybavila majitelka. Byli jsme bez pračky a ledničky a ze začátku nám dovolila prát si u ní. Neměli jsme ani moc nádobí, ale to nám nevadí, protože lidi vyhazují věci a jsou vcelku v pohodě, ty věci, lidi jak kdo :D :D :D . A tak jsem si takto dopořídili i nádobí, skříně, stolečky. Prostě vybíráme kontejnery ve sběrném dvoře. Tam je věcí... Od té doby, co jsem si s přítelem prošla společně s ním tím, co si zažíval, tak už nikoho nesoudím, není lehké to zvládnou a jediné, co nás zachránilo, tak víra v to, že to zvládneme a být spokojeni s tím co je. Moc lidí nechtělo slyšet, co se stalo a většina z nich se oháněla jen právem. Je fuk jestli má člověk prachy a nebo ne, to pravé bohatství je skryto v nás samých a právě to jsme nalezli. Úsměv ve tváři. Vlídnost. Laskavost srdce. Pomoci, protože máme oba ruce a nohy. :D A tak paní domácí, pomáháme se zahrádkou, uklízíme schody a navíc do hrobu si nikdo nevezme majetek, ale činy. Když jsem se seznámila s přítelem, vyprávěl mi o bývalé ženě, naslouchala jsem a pak jednoho dne přišel domů a moc smutný. Podívala jsem se na něj, protože on je veselá kopa a povídám. Průser, že jo? On odpověděl. Jo. Konto v mínusu, že jo? on odpovděl jo. A proč seš smutnej? Ty se bojíš že od tebe odejdu jenom pro to, že tě bejvalka zadlužila a nemáš prachy, že? Jo,.. Tak to neřeš. Peníze nejsou to nejdůležitější v životě a společně to zvládneme. Chvilku nám trvalo se na ty nohy zvednout. Přítel s cejchem amorálního hajzla ve snaze se očistit... Uklidňovala jsem ho
Někomu něco přikazovat zákonem je podle mě nesmysl, ale navrhnout to obchodům je super, proč to vyhodit když se to může darovat....Pracuji ve sportovním obchodě, a jaké výrobky se tam musí vyhodit po reklamaci mi občas hlava nebere...