KATEGORIE
SPECIÁLNÍ PROJEKTY
BLOGY
Přihlásit se
ODEBÍRAT ZPRÁVY
zpravy

Švédsko se „připravuje na válku“ s Ruskem, zavádí obrannou strategii ze studené války

V důsledku rostoucího strachu z ruské invaze bylo úřadům ve Švédsku nařízeno, aby se připravily na možnost válečného stavu. Švédský úřad pro řešení nepředvídatelných událostí rozeslal všem tamním úřadům dopis, ve kterém jim vysvětluje, že musí být lépe vybaveny pro reakci na hrozbu války.

...

Zdá se, že dopis byl výzvou pro Švédsko, aby se navrátilo ke své strategii z dob Studené války, tzv. „Strategii úplné ochrany“. Tato strategie klade důraz na ochranu země před zámořskými hrozbami nejen pomocí vojenských opatření, ale také těch ekonomických a civilních.

Dopis nařizující zavést tuto strategii byl rozeslán minulý prosinec z důvodu zhoršení „bezpečnostní situace“.

Podle švédského deníku Svenska Dagbladet v dopise stojí: „Toto činí vysoké nároky na… provozní rychlost, rozhodování, sdílení informací, krizovou komunikaci, flexibilitu, odolnost a schopnost nakládat s tajnými informacemi.“

Navzdory těmto instrukcím ale Svante Werger, vedoucí informačního oddělení Úřadu pro řešení nepředvídatelných událostí, řekl: „Není zde nic, co by naznačovalo pravděpodobnost války, my jsme ale byli pověřeni vládou, abychom pro takový případ připravili plán.“

Dopis ale vzbudil také kritiku, když někteří místní lídři řekli, že splnění požadavků je pro obecní úřady nereálné. Další obviňují švédskou vládu, že ruskou agresi využívá jen jako záminku ke zdůvodnění vyšších investic do armády.

Dopis přichází poté, co úřady na Gotlandu, švédském vojensky strategickém ostrově v Baltském moři, prohlásily, že pravděpodobně zamítnou žádost Ruska k pronajímání prostoru v přístavu poté, co vláda varovala, že by to mohlo uškodit obraně a politickým zájmům Švédska.

„S ohledem na informace, které jsme obdrželi od vlády, s velkou pravděpodobností žádost zamítneme. Budeme držet s vládou,“ řekl Tommy Gardell, předseda technického výboru rady Gotlandu.


Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl, že pokud vezmeme v potaz strategickou důležitost ostrova pro vojenskou kontrolu v Baltském moři, pronajímání prostoru v přístavu by mělo „negativní vliv na švédskou obranu a politické zájmy“. Své tvrzení, údajně z bezpečnostních důvodů, dále nerozváděl.

Napětí mezi baltskými zeměmi patřícími do organizace NATO a Moskvou roste, při čemž je hlášeno i několik narušení leteckého prostoru ruskými vojenskými letouny, zřejmě za účelem provokace či průzkumu bystrosti kontroly vzdušného prostoru v jednotlivých státech..

Švédsko a Finsko, které patří mezi tzv. nezúčastněné státy, sledují celou situaci s čím dál větší nervozitou, výsledkem čehož je zintenzivnění jejich vlastní vojenské činnosti, která zahrnuje také mezinárodní cvičení se zeměmi NATO.

V září umístilo Švédsko na ostrov Gotland stálé jednotky, což ministr obrany Hultqvist popsal jako vzkaz Rusku v reakci na anexi Krymu v roce 2014 a narůstající tlak z Putinovy strany na pobaltské země Estonsko, Lotyšsko a Litvu.

Finsko zase v říjnu obvinilo Kreml z provozování „systematické lživé kampaně“. S Ruskem sdílí 1340 km dlouhou hranici, nicméně otázky ohledně legálnosti finské nezávislosti vůdčí představitele této země poněkud zneklidňují.


Autor: VoZ

Zdroj: svd.se

ZPĚT NA KATEGORIE

PŘEČTĚTE SI TAKÉ

Vstoupit do diskuse (0 příspěvků)

Komentáře (0)

ODESLAT ZPRÁVU
Vložit obrázek