Časté buzení poškozuje zdraví.
Bez jídla vydrží lidské tělo třikrát déle než bez spánku. Přestože v roce 2007 Tony Wright vydržel nespat celých 266 hodin, na světě se nenašel nikdo, kdo by bez spánku přežil více než dvanáct dní.
Den bez jídla můžeme v některých případech považovat za zdravý, ale o noci bez spánku to rozhodně neplatí. Už po jedné probdělé noci stoupá hladina stresových hormonů a krevního tlaku, tělo přestává zpracovávat glukózu a výrazně klesá činnost imunitního systému.
Délka spánku i jeho kvalita jsou pro lidský organismus zásadní. Přitom až 40 procent populace trpí nespavostí, která se věkem zhoršuje. Podle italské Společnosti pro gerontologické a geriatrické má problémy se spánkem v seniorském věku až 70 procent mužů a 80 procent žen.
Může za to několik faktorů. Mnohé lze vhodným přístupem eliminovat. Výsledkem bude delší a lepší spánek, a tím i výrazně vyšší kvalita života.
- Problémy se spánkem nelze podceňovat
Mnoho lidí nevěnuje kvalitě spánku dostatek pozornosti, naopak, o spánek se dobrovolně obírá.
„V posledních letech se často setkáváme s chronickou spánkovou deprivací, co je vědomé a dlouhodobé zkracování doby spánku,“ říká lékařka Spánkové laboratoře I. neurologické kliniky LFUK a UN Bratislava Katarína Klobučníková.
Jde o důsledek nadměrné pracovní zátěže nebo životního stylu, v jehož rámci si myslíme, že méně spát znamená více žít. Jenže dlouhodobě kratší doba spánku než šest hodin vede k únavě a ospalosti během dne. Kvalita života následně klesá.
Důležitý není jen čas, který strávíme v posteli, ale i plynulost spánku.
„Během spánku se střídají fáze NREM a REM v spánkových cyklech, přičemž každá trvá asi 90 minut. Měli bychom absolvovat za noc tři až čtyři takové cykly. Mají význam pro upevňování paměti, správné kognitivní funkce a předpokládá se i určitá detoxikace mozku během spánku, „vysvětluje Klobučníková.
„Opakovaným nočním probouzením, ale i zkracováním spánku se narušuje jeho fyziologická architektura. Mozek nestihne pobýt dostatečně dlouhou dobu v každém cyklu, a tím se narušuje jeho regenerace, „dodává.
Najít si čas na spánek a odstranit příčiny nočního buzení je proto základem fyzického i duševního zdraví.
- Pozor na nepravidelný spánkový rytmus
Základem zdravého spánku je dodržování pravidelného spánkového režimu.
„Je důležité chodit večer spát a ráno vstávat v přibližně stejný čas. Měli bychom to dodržet každý den a nedělat výrazné posuny ani během víkendu. Ranní nebo odpolední dospávání může ztížit večerní usínání, „říká Klobučníková.
Neustálé změny spánkového rytmu snižují kvalitu spánku, způsobují noční buzení a častokrát i zlé sny. Narušují se pravidelné hormonální cykly, což vede k vyšší únavě a zároveň nižší kvalitě spánku. Přirozená únava se následně kompenzuje stimulačními nápoji, které stejně klidnému spánku nepřidávají.
„Alkohol, káva ani energetické nápoje nejsou vhodné ve večerních hodinách, protože narušují strukturu spánku,“ vysvětluje Klobučníková.
- Dbejte na teplotu, vlhkost a tmu
Klidný spánek si můžeme vychutnávat pouze v prostředí, ve kterém se naše tělo cítí bezpečně. Není to však jen hluk, co spánek naruší, ale i nesprávná klima v místnosti.
Ložnice by měla být vyvětraná, s vhodnou teplotou, s minimem světla a bez hluku. V opačném případě dostává tělo signál nevhodného prostředí na odpočinek, což vede k častému buzení.
Důležitá je i vlhkost 40 až 60 procent. Pokud poklesne pod 35 procent, tělo se častěji vzbudí na pocit škrábání v hrdle, suchých sliznic i kašle. Vysoká vlhkost zas zvyšuje množení plísní, jejichž spóry způsobují problémy s dýcháním.
Ideální teplota vzduchu na spánek je 18 až 22 stupňů Celsia. Při jiných parametrech může tělo podvědomě vnímat prostředí jako nekomfortní a častěji se budí.
- Večer nepracujte ani se nestresujte
Před spaním se nevěnujte práci a pokud je to možné, odložte i mobil. Vysoká mozková aktivita může způsobovat problematické usínání. Navíc světlo z obrazovky snižuje hladinu melatoninu, který je důležitý pro navození spánku.
Velkým problémem současné doby jsou stres a úzkost. Při dlouhodobé nespavosti je důležité vyhledat lékaře. Psycholog nebo psychiatr mohou pomoci odstranit příčinu nespavosti jako úzkost, strach, nezvládání stresu nebo jiné psychické poruchy. Konzultace s lékařem je vhodnější, než sáhnout po lécích.
„Tabletky, na spaní ‚nám spánek nezlepší. Jsou určeny pouze pro přechodné období v případě krátkodobé nespavosti a mají se užívat nejvýše po dobu tří až čtyř týdnů. V případě dlouhodobější nespavosti je lepší alternativou kognitivně-behaviorální léčba, která pomůže zvládat stres, nespavost a navodit relaxaci během spánku, „doporučuje Klobučníková.