Smrt blízkého je vždy těžkou zkouškou. Kromě emoční bolesti se pozůstalí často musí vyrovnat i s praktickými záležitostmi, mezi které patří i vypořádání dědictví. Tento proces může být složitý a zdlouhavý, proto je dobré vědět, jak v něm postupovat a na co si dát pozor.
První kroky po úmrtí: Ohlášení a zahájení dědického řízení
Po úmrtí blízkého je nutné tuto skutečnost ohlásit na matrice. Matrika následně zašle úmrtní list příslušnému okresnímu soudu podle posledního trvalého bydliště zemřelého. Tím je zahájeno dědické řízení, které soud svěří notáři jako soudnímu komisaři. Pozůstalí si notáře nemohou vybrat sami. Notář následně kontaktuje vypravitele pohřbu nebo jinou blízkou osobu zemřelého, aby zjistil informace o majetku a okruhu dědiců.
Kdo dědí a jak?
Okruh dědiců je určen buď závětí, kterou zemřelý sepsal za svého života, nebo zákonem, pokud závěť nebyla zanechána. Dědění ze zákona probíhá v několika dědických třídách. V první třídě dědí manžel/ka a děti zemřelého, každý stejným dílem. Pokud zemřelý neměl děti, nastupuje druhá dědická třída (manžel/ka, rodiče zemřelého a osoby žijící ve společné domácnosti). Další třídy zahrnují sourozence, prarodiče a další vzdálenější příbuzné. Pokud zemřelý nezanechal žádné dědice, majetek připadá státu jako tzv. odúmrť.
Prohlášení o dědictví a jeho odmítnutí
Notář vyzve potenciální dědice, aby se k dědictví vyjádřili. Mají možnost dědictví přijmout nebo ho odmítnout. Na toto rozhodnutí mají lhůtu, která je obvykle stanovena soudem. Odmítnutí dědictví je nevratné a vztahuje se na celý majetek i dluhy zemřelého. Pokud se dědic chová tak, že dává najevo, že dědictví chce (například začne užívat majetek), k jeho případnému pozdějšímu odmítnutí se nepřihlíží.
Soupisy majetku a jeho ocenění
V dědickém řízení je nutné zjistit veškerý majetek a dluhy zemřelého. Notář provádí šetření a může si vyžádat různé dokumenty (například výpisy z bankovních účtů, vlastnické listiny k nemovitostem, doklady o dluzích). Následně dochází k ocenění majetku. U nemovitostí může být vyžadován znalecký posudek, u movitých věcí se často vychází z jejich tržní hodnoty.
Dohoda dědiců o vypořádání
Pokud je dědiců více, mohou se mezi sebou dohodnout na tom, jak si majetek rozdělí. Tato dohoda musí být uzavřena před notářem a schválena soudem, pokud neodporuje zákonu nebo dobrým mravům. Dohoda je obvykle nejrychlejším a nejméně konfliktním způsobem vypořádání dědictví.
Potvrzení nabytí dědictví
Pokud je dědic jen jeden nebo pokud se dědici dohodnou, soud vydá usnesení o potvrzení nabytí dědictví. Tím se dědic stává právoplatným vlastníkem zděděného majetku (v případě více dědiců se stávají spoluvlastníky v dohodnutých nebo zákonných podílech).
Daň z dědictví a darovací daň
V České republice byla daň z dědictví zrušena. Nicméně, pokud dědic následně zděděný majetek prodává, může se na něj vztahovat daň z příjmu fyzických osob, pokud nesplní podmínky pro osvobození (například časový test u nemovitostí).
Co dělat, když jsou v dědictví dluhy?
Dědictví nezahrnuje pouze majetek, ale i dluhy zemřelého. Dědici dědí dluhy v rozsahu nabytého dědictví. Pokud jsou dluhy vyšší než majetek, dědic může dědictví odmítnout, aby se vyhnul převzetí těchto závazků. Další možností je tzv. výhrada soupisu pozůstalosti, kdy dědic odpovídá za dluhy jen do výše nabytého dědictví.
Závěr
Vypořádání dědictví je administrativně náročný proces, který vyžaduje trpělivost a pečlivost. Je důležité znát svá práva a povinnosti jako dědice a v případě nejasností se obrátit na notáře nebo právního zástupce. Snaha o dohodu mezi dědici a aktivní spolupráce s notářem mohou celý proces urychlit a usnadnit.
