Přesně před týdnem jsme jen nevěřícně kroutili hlavou a sledovali, jak bez přestání rostou čísla mrtvých a zraněných, do kterých tehdy ještě neznámý Stephen Paddock zahájil palbu na hudebním festivalu v Las Vegas. Zatímco policisté teprve natahovali pásku u vchodu do pokoje 32135 ve 32. patře hotelu Mandalay Bay a překračovali jeho mrtvé tělo, na internetu už první experti na balistiku a plánování masových vražd kategoricky odmítali oficiální verzi. Do dnešního dne se objem konspirací a drbů nafoukl do neúnosného objemu a na internetu koluje celá řada otázek, které mají veřejně prezentovanou verzi incidentu podkopávat. Takže je načase vzít do ruky jehlu a začít tyhle bubliny jednu po druhé likvidovat.
Je nutné, aby Češi zabíjeli kvůli zlevněnému máslu v akci? Pojďme počítat.
Členové převážně muslimské etnické menšiny Rohingů jsou podle OSN, Amnesty International, Human Rights Watch a dalších lidskoprávních organizací na území Barmy obětmi cílené a řízené vojenské operace, která má za cíl je buď ze země vyhnat, nebo zcela vyhladit. Jeden obyvatel Arakanského státu, jehož severní část Rohingové obývají, nyní v dopise popsal tamní poměry.
Smrt celebrity vždy plní titulky v médiích, ale smrt volně žijících zvířat už takové následky obvykle nemívá. Zdá se, že snad celý svět truchlil kvůli ztrátě lva Cecila, který byl zabit v soukromé rezervaci hraničící s národním parkem v Zimbabwe. Nyní se objevila zpráva o zabití jeho potomka. Jsou však útoky proti lovcům trofejí či proti člověku, který Cecila zastřelil, oprávněné?
Pokaždé, když Youssef Zaghba přistál v Boloni, vždy na něj někdo u letadla čekal. V Itálii nebylo žádným tajemstvím, že byl 22letý mladík italsko-marockého původu pod dohledem. Zaghba byl jedním ze tří teroristů, kteří jsou zodpovědní za útok na London Bridge. Jeho matka uvedla, že byl v neustálém kontaktu s policisty, kteří s ním jednali až přátelsky. Celý případ tak poukázal na to, jak italské bezpečnostní síly fungují v porovnání s těmi britskými.
Evropští představitelé již přes dva roky (od útoku na redakci Charlie Hebdo v lednu 2015) mluví o zvýšených bezpečnostních opatřeních. I přesto jsou dodnes největší evropské země konstantně ve stavu pohotovosti a v pravidelných intervalech přicházejí další a další útoky. Proč je Evropa stále tak zranitelná? A neměli bychom se ve vztahu k chování našich spojenců na Blízkém východě či v severní Africe přestat těmto útokům vlastně divit?
Závist je strašně kontraproduktivní a neefektivní emoce. Přináší doslova nulový posun kupředu, nulový pokrok a zpravidla i nulové příležitosti. Je jen jakousi kompenzací pro ty z nás, kteří jsou příliš zapšklí na to, aby si sami dokázali přiznat své chyby, své neúspěchy a alibistické lži, které si neustále nalhávají. Být vůči ostatním lidem přející přitom nemusí být dobré jen za účelem lepší karmy a pocitu ze sebe sama.
„Londýn je dnes mnohem víc islámský než celá řada muslimských zemí dohromady,“ říká Maulana Syed Raza Rizvi, jeden z muslimských kazatelů, kteří nyní vedou „Londýnistán“, jak anglické hlavní město nazvala novinářka Melanie Phillips. Laureát nobelovy ceny za literaturu Wole Soyinka zase Velkou Británii nazval „žumpou“ rodící islamisty. Kde je pravda? Pojďme se podívat na některá fakta.
Představme si hypotetický scénář: V Evropě zuří občanská válka. Protivládní skupiny svrhly Evropský parlament, Evropskou komisi i vlády jednotlivých členských států. Všude panuje chaos, desítky a desítky menších i větších frakcí bojují o moc, jednotná Evropa neexistuje. Nefungují základní státní aparáty, množí se krádeže, vraždy, daří se loupeživým ozbrojeným skupinám, které získávají vliv zejména mimo velká města.
Izraelský akademik, bezpečnostní expert a zároveň poradce několika izraelských premiérů Dan Schueftan poskytl rozhovor o tom, co si myslí o budoucnosti Evropy v případě pokračující migrační krize. Podle uznávaného odborníka, který se narodil v Izraeli, znamená současný trend přijímání lidí z Blízkého východu sebevraždu pro Evropu i její hodnoty.