„Nemáte se čeho bát,“ vzkazuje spoluzakladatel německé krajně pravicové AfD Židům

AfD byla během volební kampaně obviněna z rasismu i antisemitismu

Během pondělní tiskové konference Gauland slíbil ochranu Německa před „invazí cizinců,“ zároveň však uvedl, že židovská populace je v bezpečí. „V programu naší strany není nic, co by mohlo narušit klid Židů žijících v Německu,“ řekl spoluzakladatel strany novinářům a dodal, že se s židovskými vůdci ještě nesetkal, ale že je na to „kdykoliv připraven.“

V návaznosti na úspěch krajně pravicové strany Ústřední rada Židů (Zentralrat der Juden) vyjádřila své obavy. Prezident Světového židovského kongresu Ronald S. Lauder nazval vstup krajní pravice do německého parlamentu „hanebným.“

AfD se během své volební kampaně nevyhnula obviněním z rasismu, nacismu i antisemitismu, což opakovaně popřela. Gauland dokonce dříve v září řekl, že má Německo „právo být pyšné na úspěchy německých vojáků v obou světových válkách.“

Další členové AfD však učinili ještě kontroverznější poznámky. Například vedoucí strany Bjoern Hoecke v lednu zkritizoval známý Památník holocaustu v Berlíně a označil jej za „pomník hanby v srdci hlavního města.“

Zvolení krajně pravicové strany vyvolalo zděšení i v Izraeli

V únoru Elena Roonová, místní předsedkyně strany a parlamentní kandidátka v Norimberku, sdílela se svými kolegy na WhatsAppu fotografie Adolfa Hitlera s popiskem: „Nezvěstný od roku 1945. Adolfe, prosíme, kontaktujte nás! Německo vás potřebuje!“

Nejen mezi německými Židy vyvolal úspěch AfD znepokojení. S kombinací obav a zdrženlivosti na to zareagoval i Izrael, jehož s Německem vážou úzké vztahy. Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu poblahopřál německé kancléřce Angele Merkelové k tomu, že zvítězila již ve čtvrtém volebním období, avšak nijak nezmínil vzestup pravice

Izraelci, kteří přežili Hitlerovu Evropu, nicméně uvedli, že jsou šokováni a znepokojeni výsledkem krajně pravicové strany. „Máme v Německu nepřítele,“ uvedl Saul Oren, bývalý vězeň z Osvětimi a koncentračního tábora v Sachsenhausenu, který se přestěhoval do Izraele v roce 1968. „Mám z toho strach, ale neudělalo se nic, aby se něčemu takovému v Evropě zabránilo,“ řekl Oren.