„Smrduté bomby“ dovezené z Izraele pro policii na Indy nefungují, neboť smrdí málo

Izrael si bomby pochvaluje

Účelem tohoto druhu zbraně je nenásilně, avšak účinně, rozehnat davy. Smrduté bomby lze střílet z vodních děl, jejich zápach je možné přirovnat k rozkládajícím se tělům či splaškům z odpadních vod. Zápach je navíc tak silný, že trvá několik dní, než se zcela rozplyne, a to i po opakovaném osprchování.

Podle zprávy zveřejněné v deníku Hindustan Times izraelské bezpečnostní síly používají tyto bomby proti palestinským demonstrantům od roku 2008 a nemohou si je vynachválit.

Jejich zápach je podle všeho pro nos běžného člověka tak nesnesitelný a řadu dní přetrvávající zápach tak ponižující, že se proti používání těchto bomb kriticky postavily dokonce i některé organizace bojující za lidská práva.

Indické Centrální rezervní policejní síly (CRPF) tak získaly naději, že by mohly fungovat i v jejich zemi. Tyto síly, které mají v Kašmíru 60 000 pracovníků, pomáhají policistům udržovat v oblasti zákon a pořádek.

CRPF se rozhodly, že nasadí smrduté bomby v rámci svých protiteroristických operací. „Už jsme vyzkoušeli granáty z chilli, slzný plyn, omračující granáty, barevné kouřové bomby, gumové kuličky, barvící granáty s dráždivým účinkem na kůži, ale nevedlo to k požadovanému výsledku,“ uvedl zaměstnanec ministerstva pro domácí záležitosti.

Při testu bomby se nikdo z přítomných dobrovolníků ani nehnul

Jenže jak ukázaly první indické testy těchto extrémně smrdutých zbraní, na nosy otrlých Indů jen tak něco neplatí. 

Většina zdejších obyvatel je od malička obklopena všemi druhy zápachu, ať už doma, na ulicích nebo ve veřejné dopravě. Není proto divu, že mají Indové vůči zápachu mimořádně vysokou toleranci.

Když proto jednotky CRPF otestovaly bomby v Dillí na najatém davu složeném z vlastního personálu a členů veřejnosti, nikdo se ani nepohnul z místa, neboť necítil nic, co by pro něj bylo nezvladatelné.  Ale může takový výsledek vůbec někoho překvapit?

Indie vygeneruje zhruba 60 milionů tun odpadu ročně. Ředitelka nevládního Centra pro vědu a životní prostředí Sunita Narainová uvedla, že se zdejší obyvatelstvo doslova „topí ve vlastních exkrementech.“ 

Do jisté míry za to mohou i obrovské rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími Indy. V některých oblastech Indie dodnes neexistuje kanalizace a lidé z nejchudších poměrů tak místo na záchod chodí své potřeby běžně provádět na ulici.

Indický předseda vlády Naréndrá Módí řekl, že hodlá Indii „vyčistit,“ k čemuž dokonce vytvořil speciální kampaň s názvem Swachh Bharat Abhiyaan. Jenže Indové by nejprve měli začít ve svých vlastních domovech. Skládky ve městech jsou přeplněné, veřejné toalety zapáchají jako nejhlubší jámy pekla a po ulicích se běžně valí všemožné splašky. Jakou naději na úspěch pak může mít smrdutá bomba, když stoj tváří v tvář takové konkurenci?